Základy kryptoměn

Kryptoměny se v roce 2017 rozšířily snad do všech koutů světa. Vznikaly nové burzy, směnárny, projekty, zdokonalovala se těžba a také za tento rok přibylo nejvíce milionářů, díky nárůstu kurzu Bitcoinu. Tato informace přilákala velkou řadu nováčků, kteří se o kryptoměny začali zajímat. Kryptoměny se šíří rychlostí světla, a pokud jste začátečník a hledáte informace o tom, co vlastně ty virtuální měny jsou, jste na správné adrese. Dnes vám představím základní informace o kryptoměnách, jak fungují, proč je vlastně máme a spoustu dalšího.

Historie a průběh vzniku:

V roce 2009 kdy nastala světová ekonomická krize. Kdo by nevěděl, tato krize vznikla na úkor nadnárodních korporací a konglomerátními bankami. Světové firmy a společnosti jako je například Royal Bank of Scotland, HSBC, finanční instituce JP Morgan Chase nebo Goldman Sachs a mnoho dalších se topilo v problémech. Některé v problémech finančních jiné byly obviněné z podvodů a krádeží. Tuto situaci zaregistroval snad každý občan USA, který platí daně, jelikož stát tuto situaci zachránil (bailout).

Další průběh scénáře se dá odhadnout. Společnosti a firmy se snažily dostat z dluhů a aby se jim to podařilo, bylo zapotřebí spousty investic. Všechny investice byly však velmi rizikové. No a proč? Protože společnosti byly v takové finanční ztrátě, kdy je mohly postavit na nohy jen opravdu velký jednorázový finanční impulz. No a kde se v dnešním světě vyskytují investice s velkým procentem zhodnocení a nízkou rizikovostí? Neexistují! Důvod, proč se USA rozhodly finanční ztrátu podpořit, byl jasný. Bankrot by měl na ekonomickou situaci mnohem větší dopad než samotná finanční pomoc od USA. V této chvíli to začalo. Decentralizovaný systém kryptoměn byl na světě. Nebyl totiž v dosahu centralizovaných sil jako státy, banky nebo nadnárodní korporace.

Doména Bitcoin.org byla zaregistrována už v roce 2008 ještě před samotnou ekonomickou krizí. O pár měsíců později zde byl publikován vůbec první „whitepaper“, na který jsme u kryptoměn zvyklý. Tento dokument představuje detailní dokumentaci technologie měny. O pár dnů později Satoshi Nakamoto publikoval tento dokument se slovy „Vytvořil jsem nový systém elektronických peněz, který he plně postaven na principech peer-to-peer síti a nepotřebuje třetí stranu, která zajišťuje důvěru systému.“ Se jménem Satoshi Nakamoto se určitě ještě několikrát setkáte. Začátkem roku 2009 se pouhý koncept představil v plné kráse a Satoshi vytěžil první blok Bitcoinu vůbec. Tento blok pojmenoval Genesis.

Díky absolutní anonymitě transakcí se technologie neskutečně měnila a vyvíjela. Systém byl vytvořený jako open-source, kdokoli tedy mohl technologii prozkoumat nebo ji začít využívat. Brzy začaly vznikat první kryptografické komunity, které začaly technologii zlepšovat a propagovat mezi běžné uživatele. Kromě jména Satoshi Nakamotu není přesně známo, kdo za projektem stojí.

Vlastnosti kryptoměn:

Počet kryptoměn se rapidně zvyšoval a stále se bude zvyšovat. K dnešnímu dnu je jich něco okolo 1500! Všechny jsou však spojeny základním kamenem, který se nazývá Bitcoin.

  1. Transparentnost – Zde se setkáme s novým pojmem a tím je „blockchain“. Díky této databázi můžeme sledovat provedené transakce. Blockchain svým způsobem funguje jako archív všech provedených transakcích. Tak je zaručena skutečnost, že nedojde k podvodům.
  2. Decentralizace – Možná se ptáte, kdo vlastně měnu ovládá. Je to vláda, instituce nebo nějaká jiná společnost. Ne! Tyto projekty zajišťuje samotná technologie, který zaručí decentralizaci, a proto daná organizace nemá absolutní rozhodovací pravomoc.
  3. Nízké nebo žádné poplatky za transakce – Systém kryptoměn je navržený tak, aby minimalizoval náklady na provedené transakce. Oproti bankám a jiným transakčním systémům je to úžasná výhoda. Tyto poplatky jsou velmi nízké ba dokonce žádné. Kdo ale tyto poplatky obdrží, když vlastně projekt nezajišťuje žádná společnost? Těžaři. Těžaři kryptoměn, respektive stroje, které vlastní, šifrují transakce, které uživatelé provádějí. Jakmile transakci těžař vykombinuje, dostane odměnu, což je vlastně poplatek uživatele, o kterém se bavíme.
  4. Žádné odmítnuté platby – Při odeslání kryptoměny nelze transakci stornovat ani zrušit. Zde můžeme pouze spekulovat, zda se jedná o výhodu, či nevýhodu.

Vlastnosti klasických peněz:

Klasické peníze jsou dělitelné a zaměnitelné. Máme koruny, padesáti koruny, sto koruny a další. Je nám vlastně jedno, zda dostaneme jednu dvacetikorunu nebo dvě desetikoruny.

Peníze můžeme jednoduše vložit do kapsy a převézt je z jednoho státu do druhého bez větších problémů. S tím je ale spojena trvanlivost peněz. Jsou vyrobené z odolných materiálů.

Stabilní hodnota peněz patří k jedné z největších výhod.

Srovnání:

Podívejme se, jak si ale klasické peníze vedou ve srovnání s kryptoměnami. Abychom měli ještě třetího činitele berme v potaz zlato.

Na obrázku můžeme vidět, že Bitcoin a obecně kryptoměny si vedou nejlépe ze všech možností. Podpůrci kryptoměn vyzdvihují pár nejdůležitějších vlastností: nemožnost falšování a možnost rozvoje technologií.

Blockchain konkrétně:

Můžeme říci, že díky Blockchainu kryptoměny vůbec máme. Tato revoluční technologie totiž stojí snad za vším, co se kryptoměn týče. Budoucnost virtuálních měn je ukrytá právě v něm. Bitcoin se dostal na trh díky předpokladu, že jej nebude tak snadné vyrobit nebo zfalšovat. Celý systém totiž nemůže nikdo nikdy ovládat. Co se týče reálných peněz. Ty mají vždy nějakou centrální banku nebo svého „majitele“. Dá se říci, že i kryptoměny potřebují nějakou decentralizovanou banku. Touto bankou je právě Blockchain.

Pokud bychom chtěli Blockchain definovat, je to speciální databáze, která je distribuovaná a decentralizovaná. Zkrátka není zde jeden server, který by data chránil a řešil všemožné operace. Účelem Blockchainu je uchovávat rozšiřující se počet záznamů a chránit tyto data proti zneužití před hackery, podvodníky a podobně. Všechny transakce provedené veškerými uživateli jsou uchovávány právě v Blockchainu a to za pomoci principů kryptografických kombinací.

Důležité je poznamenat, že transakce nemusí být jen peněžní, respektive kryptoměnové transakce. Blockchain dokáže zpracovat jakýkoli digitální obsah jako je fotografie, obrázek, video či jiné dokumenty.

Jak Blockchain ovlivňují těžaři? Těžaři vytvářejí uzly, se kterými Blockchain pracuje. Těžaři s výkonnými počítači šifrují veškeré transakce, které proudí systémem. Šifrování probíhá složitými kryptografickými operacemi, kdy dochází k ověření transakcí. Celá síť, jak už jsem několikrát zmínil je decentralizovaná a všechny uzly se musí mezi sebou domlouvat a souhlasit na provedených transakcích. Tuto domluvu zajišťuje velmi složitá matematika, kryptografie a počítačové technologie. Díky tomu jsou eliminovány lidské faktory. Musíme tedy celému systému důvěřovat. Těžaři jsou vlastně lidé, kteří za tuto práci dostávají odměnu ať už ve formě Bitcoinů nebo jiné měny.

 

Děkujeme zdrojům, které jsem pro sepsání tohoto článku použil: MoneymetalsBitcoinshop, Bitcoin